<< Klikněte pro zobrazení obsahu >>  INTERNÍ VERZE  [Úvodní stránka]  Věcná část > Druhy a rozsah ohrožení povodněmi > Přirozená povodeň

Přirozenou povodní je povodeň způsobená přírodními jevy tj. situace, při kterých hrozí zaplavení území, nebo situace označené předpovědní povodňovou službou podle § 73 odst. 1 vodního zákona nebo povodňovými orgány, zejména při:

•déletrvajících vydatných dešťových srážkách, popř. prognóze nebezpečí intenzivních dešťových srážek, očekávaném náhlém tání, nebezpečném chodu ledů nebo při vzniku nebezpečných ledových zácp a nápěchů,

•dosažení směrodatného limitu vodního stavu, nebo průtoku ve vodním toku a jeho stoupající tendenci.

Přirozené povodně vyskytující se v zájmovém území lze rozdělit do několika hlavních typů:

•Zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále i v nížinných úsecích větších toků. Tyto povodně se vyznačují velkým rozsahem a delší dobou trvání s ohrožením rozsáhlých území. Nedosahují většinou extrémních kulminací průtoků, objemy povodňových vln jsou však značné. Nebezpečí těchto povodní stoupá při kumulaci tání a teplých jarních dešťových srážek v oblasti. Je nutné sledovat stav sněhových zásob, prognózy teplých dešťů. Pravděpodobný typ povodně na řece Moravě při jarním tání (např. povodeň - březen 2006)

•Letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti. Tyto povodně zasahují rozsáhlá území nejen ORP, ale celých povodí, obvykle s extrémními průtoky i značnými objemy povodňových vln, především na větších tocích. Zpravidla jsou předpovězeny meteorologickou službou a v našich podmínkách nebývají časté, způsobují však největší škody. K vybřežení dochází při povodňových situacích vzniklých v důsledku srážek výše v povodí. Tento typ povodně je pro řeku Moravu velmi pravděpodobný a nejčastější (např. povodeň – červenec 1997, srpen 2010).

•Letní povodně přívalové způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahujícími poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (extrémně rychlý průběh povodně). Tyto povodně zasahují obvykle území s katastrofálními důsledky a velice rychlým průběhem. Průtoky dosahují extrémních hodnot při menším objemu povodňové vlny, těžko se předpovídají a většinou je nezachytí ani hlásný a varovný systém, proto se opatření soustředí především na oblast prevence. V kopcovitém území obce Žlutava se vyskytují poměrně často při přívalových deštích, někdy i několikrát do roka, kdy dochází ke splachům ze svahů do různých částí obce a do potoků, které se následně rozvodňují.

•Zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů.  Tyto povodně nebývají způsobeny zvýšenými průtoky, ale ucpáním průtočného profilu toku ledem, ledovou tříští, ledovými krami apod. (ledové pěchy, ledové zácpy). Jedná se o povodně místního charakteru a v obci nejsou tak časté – mohou se vyskytnout např. na bezejmenném toku v části obce Žlaby, kde dochází k zamrzání a občasnému ucpání průtočného profilu.