Charakteristika území |
  
|
Charakteristika území |
|
Obec Nedašova Lhota je pohraniční obcí se Slovenskou republikou a nachází se v oblasti zvané Závrší asi 7 km východně od Valašských Klobouk. Obec leží v chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty. Název je odvozen od blízkého Nedašova, vznikl patrně rovněž v období kolonizace, písemně je poprvé připomínán v r. 1503 jako součást brumovského panství Podmanických z Podmanína.
Nedašova Lhota má cca 710 obyvatel, katastr obce rozlohu 933 ha a leží v nadmořské výšce 420 - 520 m.
Spolu s obcemi Nedašov a Návojná tvoří tzv. Závrší (název pochází od skutečnosti, že obce jsou od Valašských Klobouk za vrchy). Z jihozápadu obklopuje hranice Nedašova a Návojné katastrální území Brumova-Bylnice, severozápadní hranici zastupuje území Valašských Klobouk, severní hranice Nedašovy Lhoty sousedí s Potečí, malou částí s Valašskými Příkazy a Študlovem. Východní hranice je už zastupována slovenskou stranou.
Území náleží podle geomorfologického členění České republiky do Západních Karpat, do soustavy Vnější-západní Karpaty. V rámci nich pak dále do Slovensko-moravských karpat a geomorfologického celku Bílé Karpaty, okrsku Chmeľovské hornatiny.
Zájmové území povodí Nedašovky zahrnuje všechny tři okrsky Chmeľovské hornatiny –jihozápadní část kolem Návojského potoka náleží do Bylnické kotliny, což je podélná, strukturně litologicky podmíněná (inverze reliéfu) sníženina směru JZ – SV. Severní část spadá do Študlovské hornatiny, ploché horniny tvořící masivní, hluboce rozčleněný hřbet, také podmíněný strukturně litologicky a konečně jihovýchodní část, patřící do Vlárské hornatiny, kde flyšové horniny převážně vlárského vývoje bělokarpatské jednotky tvoří široký masivní hřbet rozčleněný hluboce zařezanými podélnými a příčnými údolími taktéž s úzkou závislostí na strukturně litologických poměrech.
Celkový reliéf Bílých Karpat do značné míry odráží odlišnou odolnost různých flyšových vrstev vůči zvětrávání. Morfologicky výrazněji se uplatňují pouze odolnější pískovce, z nichž jsou vybudovány nejvyšší horské partie.
Nadmořská výška kolísá od nejnižšího bodu, 350 m n. m., až po bod nejvyšší, Průklesy, 835,5 m n. m., který se nachází na jižní hranici Nedašova.
Typický je reliéf výrazných hřbetů a průlomových údolí. Reliéf je hustě rozčleněn údolní sítí, velmi častý je výskyt sesuvů. Svahové sesuvy mohou být výrazným sekundárním projevem přívalových dešťů na území obce Nedašova Lhota a představují pro obec nejvyšší nebezpečí.
Nedašovka, též nazývaná jako Návojský potok, je páteřním tokem celé oblasti Závrší. Potok pramení jižně od Študlova ve výšce 610 m n. m. a ústí zleva do Brumovky u Brumova ve výšce 330 m n. m. Plocha povodí je 32 km2, délka toku 8,0 km a průměrný průtok u ústí je 0,29 m3/s.
V obci Nedašov nemá Nedašovka pojmenovaný přítok. Vzhledem k pramenné oblasti toků se jedná o množství malých bezejmenných přítoků. Níže v Nedašově a Návojné má Nedašovka z pojmenovaných přítoků Hrušovku, Hluboký potok a Návojník.
Brumovka se je levostranným přítokem Vláry, tudíž celé území spadá do povodí Váhu, tedy úmoří Černého moře. Vzhledem ke svažitosti se na území obce nenacházejí větší vodní nádrže.
Z hlediska malých vodních nádrží je významný pravobřežní přítok Nedašovky v Nedašově Lhotě, na němžse nachází i jediný rybník povodí, rybník Kolšov.
Oblast spadá převážně do klimatické oblasti MT7 – CH7. (Quittova klasifikace – Atlas podnebí Česka, 2007).
Veličina |
Region – MT7 |
Region - CH7 |
Počet letních dní |
30 – 40 |
10 – 30 |
Počet mrazových dní |
110 – 130 |
140 – 160 |
Počet ledových dní |
40 – 50 |
40 – 50 |
Průměrná teplota v lednu |
-2 – -3 |
-3 – -4 |
Průměrná teplota v dubnu |
6 – 7 |
4 – 6 |
Průměrná teplota v červenci |
16 – 17 |
15 – 16 |
Průměrná teplota v říjnu |
6 – 7 |
5 – 6 |
Počet dnů se srážkami alespoň 1 mm |
100 – 120 |
120 – 130 |
Srážkový úhrn ve vegetačním období |
400 – 450 |
500 – 600 |
Srážkový úhrn v zimním období |
250 – 300 |
350 – 400 |
Počet dnů se sněhovou pokrývkou |
60 – 80 |
100 – 120 |
Velká příčná údolí značně ovlivňují vzdušné proudění a místní klima. Charakteristické jsou jihovýchodní větry bouřlivě přepadající přes hřbety hor, v minulosti chybně označované jako fény. Studie posledních let dokázaly, že se v oblasti Závrší nemohou fény vytvářet.
Soubor: Charakteristika_zajmoveho_uzem.htm
stránka aktualizována: 10.5.2013, publikována: 14.5.2014