Věcná část > Druhy a rozsah ohrožení povodněmi

Přirozenou povodní je povodeň způsobená přírodními jevy tj. situace, při kterých hrozí zaplavení území, nebo situace označené předpovědní povodňovou službou podle § 73 odst. 1 vodního zákona nebo povodňovými orgány, zejména při:

•déletrvajících vydatných dešťových srážkách, popř. prognóze nebezpečí intenzivních dešťových srážek, očekávaném náhlém tání, nebezpečném chodu ledů nebo při vzniku nebezpečných ledových zácp a nápěchů,

•dosažení směrodatného limitu vodního stavu, nebo průtoku ve vodním toku a jeho stoupající tendenci.

Přirozené povodně vyskytující se v zájmovém území lze rozdělit do několika hlavních typů:

•Zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále i v nížinných úsecích větších toků. Tyto povodně se vyznačují velkým rozsahem a delší dobou trvání s ohrožením rozsáhlých území. Nedosahují většinou extrémních kulminací průtoků, objemy povodňových vln jsou však značné. Nebezpečí těchto povodní stoupá při kumulaci tání a teplých jarních dešťových srážek v oblasti. Je nutné sledovat stav sněhových zásob, prognózy teplých dešťů. Pravděpodobný typ povodně na řece Moravě při jarním tání (např. povodeň - březen 2006)

•Letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti. Tyto povodně zasahují rozsáhlá území nejen ORP, ale celých povodí, obvykle s extrémními průtoky i značnými objemy povodňových vln, především na větších tocích. Zpravidla jsou předpovězeny meteorologickou službou a v našich podmínkách nebývají časté, způsobují však největší škody. K vybřežení dochází při povodňových situacích vzniklých v důsledku srážek výše v povodí. Tento typ povodně je pro řeku Moravu velmi pravděpodobný a nejčastější (např. povodeň – červenec 1997, srpen 2010).

•Letní povodně přívalové způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahujícími poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (extrémně rychlý průběh povodně). Tyto povodně zasahují obvykle území s katastrofálními důsledky a velice rychlým průběhem. Průtoky dosahují extrémních hodnot při menším objemu povodňové vlny, těžko se předpovídají a většinou je nezachytí ani hlásný a varovný systém, proto se opatření soustředí především na oblast prevence. Intravilán obce Spytihněv, především ulice, která vede souběžně se železniční tratí, bývá postižen také bleskovými povodněmi při přívalových srážkách, kdy dochází ke splachu ze svahů nad touto lokalitou do obce. Intenzivní polaření společně s maximálním zorněním katastru obce zejména v 70. letech, minimalizace prvků zpomalujících odtok povrchových vod, narušený vodní režim pozemků a další faktory umožňují zejména při nesprávné volbě plodin masivní rozvoj vodní eroze na těchto svazích.

•Zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů. Tyto povodně nebývají způsobeny zvýšenými průtoky, ale ucpáním průtočného profilu toku ledem, ledovou tříští, ledovými krami apod. (ledové pěchy, ledové zácpy). Jedná se o povodně místního charakteru a v obci nejsou tak časté. V obci Spytihněv dochází k zamrzání hladiny řeky Moravy v nadjezí jezu Spytihněv.

Soubor: _Toc419902634.htm

Věcná část > Druhy a rozsah ohrožení povodněmi > Přirozená povodeň

| nahoru |

stránka aktualizována: 05.06.15, publikována: 07.03.16