<< Klikněte pro zobrazení obsahu >> INTERNÍ VERZE [Úvodní stránka] Organizační část > Integrovaný záchranný systém - IZS |
Tísňová volání
Jednotné evropské číslo tísňového volání |
112 |
|
Hasiči |
150 |
|
Záchranná služba |
155 |
|
Policie |
158 |
|
Městská policie |
156 |
IZS – není organizací v podobě instituce, ale jen a především vyjádřením pravidel spolupráce mezi jeho složkami. IZS se použije v přípravě na vznik mimořádné události a při potřebě provádět současně záchranné a likvidační práce dvěma nebo více složkami IZS.
Složky IZS:
•Základní složky – Hasičský záchranný sbor , Zdravotnická záchranná služba, Policie ČR
•Ostatní složky: - prostředky ozbrojených sil (Armáda ČR), ostatní ozbrojené bezpečnostní sbory (Městská (obecní) policie, občanská sdružení, neziskové organizace, havarijní, pohotovostní, odborné složky (např. správci toků), orgány ochrany zdraví, zařízení civilní ochrany
Úkoly základních složek: zajišťují nepřetržitou pohotovost pro příjem ohlášení vzniku mimořádné události, její vyhodnocení a neodkladný zásah v místě mimořádné události.
Základní pojmy: (dle zákona č.239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a změně některých zákonů a dle zákona č.240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů a dle zákona č.320/2002 Sb.)
Integrovaný záchranný systém – koordinovány postup jeho složek při přípravě na mimořádné události a při provádění záchranných a likvidačních prací.
Mimořádná událost - škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy a také havárie, které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostředí a vyžadují provedení záchranných a likvidačních prací.
Záchranné práce – činnost k odvrácení nebo omezení bezprostředního působení rizik vzniklých mimořádnou událostí, zejména ve vztahu k ohrožení života, zdraví, majetku nebo životního prostředí, a vedoucí k přerušení jejich příčin.
Likvidační práce – činnosti k odstranění následků způsobených mimořádnou událostí.
Krizová situace – mimořádná událost, při níž je vyhlášen stav nebezpečí nebo nouzový stav nebo stav ohrožení státu (dále jen „krizové stavy“).
Dle zákona č.240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon):
Starosta obce odpovídá za připravenost obce k řešení krizových stavů, za údržbu a provoz informačních a komunikačních prostředků a pomůcek krizového řízení určených Ministerstvem vnitra.
V době krizového stavu starosta:
•zabezpečuje varování osob nacházejícím se na území obce před hrozícím nebezpečím,
•nařizuje a organizuje evakuaci osob z ohroženého území obce,
•organizuje činnost obce v podmínkách nouzové přežití obyvatel obce,
•je oprávněn požádat právnické a fyzické osoby o poskytnutí pomoci,
•plní úkoly a opatření uvedené v krizovém plánu kraje,
•zajišťuje organizaci dalších nezbytných opatření.
K řešení krizových situací slouží Krizový štáb obce jako pracovní orgán.
Soubor: c_integrov_.htm
stránka aktualizována: 27.09.19, publikována: 16.01.20