Popis území
Správní území města Chropyně se nachází v severozápadní části Zlínského kraje, při východní hranici Olomouckého kraje, ve vzdálenosti cca 9 km od města s rozšířenou působností Kroměříž. Rozkládá se v jižním cípu středomoravské roviny Hané, v široké nivě Moravy, obklopeno rozsáhlými zemědělskými pozemky.
První písemné zmínky jsou z roku 1261, přestože z archeologických nálezů je známo, že toto místo bylo osídleno již kolem roku 1000. V tomto roce daroval osadu Smil ze Střílek nově založenému cisterciáckému klášteru ve Vizovicích. V 15. století páni z Ludanic učinili z Chropyně střed nevelkého panství, zbudovali soustavu rybníků a rozvinutím rybnikářství velmi významně posílili hospodářství svého panství. Jejich zásluhou byla také ves v roce 1535 povýšena králem Ferdinandem I. na městečko se znakem vydry držící v tlamě ulovenou štiku. Od roku 1615 patří panství kardinálovi Františkovi Ditrichštejnovi, který je však o dva roky později směnil olomouckému biskupství, v jehož majetku zůstalo až do roku 1848.
Rozvoj průmyslu, výstavba cukrovaru v roce 1868, o rok později železnice Brno–Přerov, zásadním způsobem změnily život města. V roce 1949 byl cukrovar přebudován na závod Technoplast, který je největším podnikem ve městě a ovlivnil a stále ovlivňuje život města v různých směrech. V roce 1970 byla Chropyně povýšena na město. Poněvadž se nezachoval originál privilegia, nesl znak schválený roku 1977 některé atributy poplatné své době. Teprve v roce 1995 je udělen městu znak a prapor.
Město Chropyně má 1 místní část – Plešovec.
O původu Plešovce není zaznamenáno nic určitého, protože určité písemné zprávy se objevují až roku 1676 a podle ústního podání a zápisu v plešovské kronice z roku 1865 vznikla obec Plešovec pravděpodobně v době, kdy v Chropyni stávala tvrz. Místo, na kterém Plešovec leží, byla dříve louka, nesoucí název Peleše. Své jméno dostala podle tábořiště nepřátelských vojsk při dobývání tvrze (zdroj: město Chropyně).
Výměra katastru města je 1 900 ha. Převládá zemědělská půda (1 057 ha) nad lesní (544 ha).
